„Kniha Petry Burianové však není jen pouhou sbírkou receptů, tato kniha má duši! Upřímně musím říct, že Petřina kniha pro mě byla letošní velkým překvapením. Čekala jsem krásnou knihu s výbirnými recepty, ale tato kniha nakonec mé očekávání přece jen předčila.“
„Dobrovolník je za mě skutečně významným dílem o holocaustu, zejména s ohledem na Osvětim a protinacistický odboj. Patří mezi nejzajímavější knihy, které jsem na toto téma četl.“
„Karin Krajčo Babinská je velký a výrazný originál, jejíž důraz pro detail ocení jen skuteční znalci a velcí čtenáři. Právě v tom detailu se ukrývá nejvyšší forma prozaického kumštu.“
„Černá a purpurová je opravdu zajímavý román, který by rozhodně neměl uniknout všem lidem, kteří se o holocaust zajímají. Není to jen milostný příběh, ale zároveň i smutné svědectví o tehdejší temné době.“
„Černá a purpurová se téměř vymyká všemu, co jsem zatím četla. Ač je tento autorův příběh fikcí, je založen na skutečných událostech, které se opravdu staly, a je napsán naprosto bravurně.“
„Kniha Matematika zločinu z nakladatelství CPress je dokumentem o stavu české justice. Autorka Magdalena Sodomková je reportérka a publicistka, která se nikdy nezpronevěřila morálce a etice novinářského povolání. Práci investigativního novináře považuje za nezbytnost v demokratické společnosti a nijak se netají tím, že bojuje proti bezpráví. To, co v knize Matematika zločinu zpracovala, působí na první pohled jako šílený a za vlasy přitažený thriller. Jenomže ona je to pravda.“
„Umění být zdráv rozhodně není seberozvojovou knihou v tradičním slova smyslu. Jan Vojáček na rozdíl od mnoha léčitelů rovněž nenabízí jediný správný způsob, jak žít. Spíše čtenáře nabádá, aby vědomě vnímali signály, kterém jim tělo i mysl dává. A zároveň dodává, že ne kvůli každé bolesti je hned třeba polykat hromady prášků.“
„…Výpravná publikace „pod stromek“ Josef Škvorecký. Prima sezóny 1924-2012, již koncipoval Václav Krištof, obsahuje množství barevných fotografií a jiných ilustrací a kvantum zajímavého textu. Informativní, bez her na hlubiny důstojnosti, a právě taková by se Josefu Škvoreckému (1924-2012) patrně líbila…“
„…Snažili jsme se fenomén fake news uchopit ze všech možných stran. Jednak představujeme argumenty, proč fake news vlastně nejsou fenoménem novým, jsou tu již několik staletí, jenom se jim dříve říkalo jinak. Ukazujeme principy, na kterých pracují, a říkáme, proč máme kolikrát tendenci těmto zprávám věřit, byť se jiným můžou zdát na první pohled falešné. To všechno zahrnujeme do kontextu dnešní doby a popisujeme, jak se to projevilo ve fungování internetu a sociálních sítí…“
„…Publikace na konkrétních případech ukazuje, čím vším se lidé v minulosti nechali nachytat, proč manipulaci podlehli a jak se jí bránit…“